Proč vznikají kolektivní systémy a jak pomáhají výrobcům i obcím

Rozšířená odpovědnost výrobce znamená, že role výrobce nekončí uvedením výrobku na trh. U vybraných výrobků se výrobci podílejí také na řešení dopadů, které vznikají po jejich použití. Aby však bylo možné tuto odpovědnost naplňovat jednotně a efektivně, vznikají kolektivní systémy, které propojují výrobce, obce a další partnery.

Odpovědnost výrobce nekončí prodejem

Princip rozšířené odpovědnosti výrobce, označovaný zkratkou EPR (EPR je zkratka z anglického Extended Producer Responsibility, česky rozšířená odpovědnost výrobce), vychází z toho, že výrobce nese finanční, případně také organizační odpovědnost za svůj výrobek i v části jeho životního cyklu, kdy se výrobek stane odpadem.

Náklady spojené s dopady výrobku tak nemají nést pouze koneční uživatelé, obce nebo veřejné rozpočty. Podílejí se na nich rovněž subjekty, které výrobky vyrábějí, dovážejí nebo uvádějí na trh. Tento přístup odpovídá principu „znečišťovatel platí“ a je důležitou součástí evropského i českého odpadového hospodářství.

Samotné stanovení odpovědnosti však ještě nezajišťuje, že bude systém fungovat v každodenní praxi. Je třeba vytvořit také mechanismus, prostřednictvím kterého budou povinnosti výrobců koordinovaně plněny.

Proč individuální plnění naráží na praktické limity

Výrobce může některé své povinnosti plnit samostatně. Takový postup ale vyžaduje, aby si vytvořil vlastní administrativní, smluvní a finanční mechanismus.

V oblasti úhrady nákladů obcím by jednotliví výrobci museli samostatně uzavírat smlouvy s obcemi, stanovovat způsob výpočtu úhrad, zajišťovat jejich vyplácení a průběžně komunikovat s jednotlivými samosprávami. Samostatně by rovněž museli připravovat a provádět osvětové aktivity.

Takové řešení může být organizačně náročné nejen pro výrobce, ale také pro obce. Ty by namísto jednoho koordinovaného partnera komunikovaly s větším množstvím jednotlivých subjektů, které by mohly používat rozdílné smlouvy, postupy i administrativní požadavky.

Jeden koordinovaný systém namísto mnoha samostatných řešení

Kolektivní systém soustřeďuje plnění vybraných povinností většího počtu výrobců do jednoho společného mechanismu. Výrobci do něj vstupují na základě smlouvy o kolektivním plnění a podílejí se na jeho financování podle předem stanovených podmínek.

Kolektivní systém následně zejména:

• koordinuje smluvní vztahy a komunikaci s obcemi,
• zajišťuje výpočet a úhradu příslušných nákladů,
• organizuje osvětovou činnost,
• soustřeďuje údaje potřebné pro plnění zákonných a informačních povinností, a
• vytváří jednotný a transparentní postup pro zapojené výrobce.

Výsledkem je srozumitelnější uspořádání pro všechny zúčastněné strany. Výrobci nemusí každý zvlášť budovat obdobné mechanismy a obce komunikují s jedním partnerem zastupujícím větší počet výrobců.

Společné řešení pomáhá i menším výrobcům

Kolektivní plnění je významné také pro menší výrobce a dovozce. Vytvoření vlastního systému smluv, financování, reportingu a osvětových aktivit by pro ně mohlo představovat nepřiměřeně vysokou organizační a finanční zátěž.

Zapojení do kolektivního systému jim umožňuje využívat již vytvořený a odborně spravovaný mechanismus. Náklady na jeho provoz se rozdělují mezi zapojené výrobce podle jednotných pravidel a rozsahu jejich činnosti.

Kolektivní systém tak přispívá k tomu, aby mohli své povinnosti srovnatelným způsobem plnit výrobci různých velikostí.

Zvláštní význam u odpadu ve veřejném prostoru

Některé výrobky po použití nekončí pouze v běžných odpadových nádobách. Část odpadu z nich je odhozena mimo místa určená k jeho odkládání a objevuje se v ulicích, parcích, okolí zastávek, na veřejných prostranstvích nebo v přírodě. Tento jev se označuje jako littering.

Úklid takového odpadu zajišťují převážně obce a jejich technické služby. Přestože může jít o jednotlivé drobné předměty, jejich opakovaný úklid představuje pro obce pravidelnou organizační i finanční zátěž.

Právní úprava proto u některých vybraných plastových výrobků ukládá výrobcům, aby se podíleli na úhradě nákladů obcí na úklid litteringu a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu. Součástí jejich odpovědnosti je také osvěta zaměřená na správné nakládání s výrobky a prevenci jejich odhazování.

Předvlhčené ubrousky a kolektivní systém PLASTIC WASTE FREE EPR a.s.

Předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost mohou obsahovat plast, přestože mohou na první pohled působit podobně jako papírové výrobky. Pokud jsou odhozeny ve veřejném prostoru nebo v přírodě, jejich plastová složka může v prostředí přetrvávat.

V České republice provozuje kolektivní systém pro předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost obsahující plast společnost PLASTIC WASTE FREE EPR a.s.

Ministerstvo životního prostředí společnosti PLASTIC WASTE FREE EPR a.s. dne 27. března 2025 vydalo oprávnění k provozování kolektivního systému, a to pro kolektivní plnění povinností výrobců v oblasti úhrady nákladů obcím a osvětové činnosti. Oprávnění bylo vydáno na dobu neurčitou.

Systém propojuje výrobce s obcemi a zajišťuje, aby se zapojení výrobci podíleli na úhradě nákladů spojených s úklidem odpadu z těchto výrobků. Obce, které se do systému zapojí na základě písemné smlouvy, získávají úhradu stanovenou podle transparentního a pravidelně aktualizovaného způsobu výpočtu. Současně systém zajišťuje osvětové aktivity zaměřené na předcházení vzniku litteringu a na správné nakládání s předvlhčenými ubrousky.

Spolupráce jako praktická podoba odpovědnosti

Kolektivní systémy ukazují, že odpovědnost výrobce nemusí znamenat množství vzájemně oddělených a administrativně náročných řešení. Naopak může být naplňována prostřednictvím společného, transparentního a dlouhodobě fungujícího mechanismu.

Výrobci díky němu plní vybrané povinnosti koordinovaně, obce získávají jednoho partnera pro smluvní vztahy a úhradu nákladů a veřejnost profituje z osvětových aktivit i z péče o čistší veřejný prostor.

Právě propojení výrobců, obcí a veřejnosti dává principu rozšířené odpovědnosti výrobce jeho praktický význam.